ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY LOVECKÝCH SLÍDIČŮ

ÚVOD
Plemena slídičů jsou nedílnou součástí české myslivecké kynologie. Těší se zájmu jak myslivecké, tak ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro všestranné lovecké využití. Jejich menší tělesná stavba má své jisté výhody – menší nároky na ustájení, výživu a snadnější přepravu. To ale neznamená, že jsou menší svým výkonem.
Tento zkušební řád byl koncipován tak, aby mohla všechna plemena slídičů při dobrém vedení úspěšně zvládnout všechny disciplíny jednotlivých druhů zkoušek. Jeho náročnost odpovídá podmínkám při dnešním výkonu práva myslivosti a je zárukou, že pes, který úspěšně vykoná některou ze zkoušek, bude platným pomocníkem svého vůdce.

ZKOUŠKY VLOH - ZV
odhalují vrozené vlohy psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost, povahu a schopnosti k dalšímu náročnějšímu výcviku.

PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ
Splněním limitních disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého slídiče jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře.

LESNÍ ZKOUŠKY – LZ
Splněním limitních disciplin nebo LZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého slídiče jako lovecky upotřebitelného pro vyhledání a dosled spárkaté zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře.

ZKOUŠKY SPECIÁLNÍ VODNÍ PRÁCE – SVP
kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře v honitbách s rozsáhlými vodními plochami a chovem vodní zvěře. Zkouší se podle zkušebního řádu pro zkoušky ohařů.

BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY – BZ
kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará více než 12 hodin. Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všechna plemena ohařů a zkoušeni jsou dle tohoto zkušebního řádu.

VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ
jsou nejvyšším typem zkoušek z loveckého výkonu. Psi, kteří je úspěšně absolvují, prokáží schopnost všestranně pracovat v lese, v poli i ve vodě. Mohou být zapsáni v plemenné knize jako psi univerzální „U“.

MEMORIÁL MILENY ŠTĚRBOVÉ – MMŠ
je vrcholnou mezinárodní soutěží slídičů. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu MMŠ. MMŠ se zkouší dle ZŘ pro všestranné zkoušky. Z důvodu zadání titulu CACIT se upravují některé disciplíny na základě Reglementu B – FCI pro mezinárodní zkoušky loveckých slídičů takto:
Disciplína „Nahánění“ se zkouší 2x 10 min. v různých lečích.
Disciplína „Dohledávka a přinášení pernaté zvěře“ se zvětšuje vzdálenost ze 30 kroků na 50.
Disciplína „Vlečka se srstnatou zvěří“ se vzdálenost prodlužuje z 200 kroku na 400.
Aby pes získal titul CACIT, musí z disciplíny „Nahánění“ získat známku 4.

PŘEDMĚTY ZKOUŠEK

Nos
Časový limit: po celou dobu zkoušek
Rozhodčí sleduje kvalitu nosu během těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho zhodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětří, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povahu terénu, porost apod.


Hlasitost
Časový limit: po celou dobu zkoušek
Pes by měl prokázat hlasitost na stopě živé zvěře nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a žene.
Známkou 4 je hodnocen pes, který čerstvou stopu zvěře okamžite sleduje, pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledovat zrakem, nebo pes, který zvěř sám vyrazí, sleduje a hlásí i když ji nevidí.
Známkou 3 je hodnocen pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení však je přerušované delšími odmlkami.
Známkou 2 je hodnocen pes, který hlásí zvěř jenom tehdy, když ji vidí a ztrácí-li ji z dohledu, přestane.
Známkou 1 je hodnocen pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně, s většími přestávkami.
Známkou 0 je hodnocen pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.
Neměl-li pes při zkoušce možnost prokázat hlasitost, mohou ji rozhodčí převzít z již dříve vykonané zkoušky. Musí ji však vůdce doložit soudcovskou tabulkou, nebo zápisem v průkazu původu psa. V opačném případě dostane náhradní slídění v lépe zazvěřené části honitby. Neprokáže – li pes na zkoušce hlasitost, může pokračovat se známkou 0 ve III.ceně.

Poslušnost a ovladatelnost
Časový limit: po celou dobu zkoušek
Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely (přivolání), není-li právě v kontaktu se stopou zvěře. Je-li pes v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině a sleduje ji ať už hlasitě nebo němě a nereaguje na přivolání, nemá to rozhodčí hodnotit jako neposlušnost. Tento projev v temperamentu je v daném okamžiku cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti. Rozhodčí hodnotí psa v průběhu celých zkoušek.
Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce během zkoušek na více než 15 minut, obdrží známku 0. Tento čas neplatí, jde-li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří.

Chování po výstřelu
Zkouší se při disciplíně„Slídění“. Přibližně v polovině časového limitu vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15 - 20 kroků od vůdce a nedívá se na něho.
Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, nebo se vrátí k vůdci a musí být neustále ke slídění pobízen, hodnotí se nižší známkou.
Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, nebo nejde ani po pobízení vůdce od nohy, hodnotí se známkou 0.

Vodění na řemeni
Rozhodčí, určený pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Trasa je kruhového tvaru a vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.).
Rozhodčí sleduje ze středu kruhu vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky má vůdce ruku na předpažbí pušky. Nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa.
Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku.

Nahánění (limitní disciplina) – časový limit 5 minut.
Časový limit: do 10 minut
Ke zkoušce je požadován dostatečně velký a hustý porost, pokud možno dobře zazvěřený.
Zkouší se následujícím způsobem. Rozhodčí zaujmou vhodné stanoviště, aby mohli sledovat práci psa v leči i počínání vůdce. Nahánění je možné provádět přímo od nohy, nebo z odložení. Vůdce si odloží psa před lečí na vhodném místě (proti ústí ochozu, pěšiny nebo jiného vhodného vstupu do leče) a poodejde asi 50 kroků na libovolnou stranu. Dá povel, po němž musí pes jít přímo do leče. Je chybou přiběhne-li pes napřed k vůdci. Pes má prohledávat s chutí leč, nalezenou zvěř hlasitě oznámit a vytlačit ji z leče. Hodnotí se způsob systematické práce psa. Během nahánění může pes vybíhat z leče, ale musí se do ní bez pobízení zase sám vracet. Pokud vůdce naznačuje psovi, že nahánění pokračuje nelze to slučovat s pobízením psa do leče a nelze za to snižovat známku z hodnocení. Vůdce může zůstat stát po celou dobu nahánění na stanovišti, nebo pomalu postupovat podle leče a řídit se pokyny rozhodčích.
Při VZ se zadáním titulu CACIT se zkouší 2x 10 minut v různých lečích.
Prokáže-li pes během nahánění hlasitost, může být rozhodčími hodnocena. Je-li však již v průběhu zkoušek z hlasitosti ohodnocen, nesmí se tato známka snížit. Nahánění z odložení je zvýhodněno koeficientem 9.
Známkou 4 je hodnocen pes, který pracoval dle uvedeného popisu. Prostorově prohledal leč, udržoval si kontakt s vůdcem a nemusel být více než 2x pobízen do leče.
Známkou 3 je hodnocen pes, který nemusel být více než 4x pobídnut k práci v leči, aby stanovenou dobu dobře pracoval.
Známkou 2 je hodnocen pes, který byl často pobízen do leče, aby splnil předepsaný časový limit. V leči pracoval dobře.
Známkou 1 je hodnocen pes, který byl často pobízen do leče a vydržel nahánět více než polovinu limitu.
Známkou 0 je hodnocen pes, který přes veškeré pobízení vůdce, nedokázal v leči soustavně nahánět.
Přijde-li pes při nahánění z odložení napřed k vůdci, hodnotí se jako od nohy – koeficient 7. Zkouší-li se nahánení 2x, lze používat známky 3,5, 2,5 apod. Aritmetickým průměrem se vypočítá výsledná známka.
Popis limitní discipliny: úkolem této discipliny je prověření schopnosti psa vyhledat zvěř v lesních podmínkách. K vyzkoušení této discipliny jsou vhodné houštiny a mladší lesní kultury a to i s podrostem. Pes má prokázat po dobu 5ti minut, že je schopen přidělený terén prohledávat. Vůdce po celou zkušební dobu může psa pobízet, není podstatné, kolikrát pes prohledávaný terén opustí. V případě, že jde za zvěří, která není poraněná, by se měl do 30 minut vrátit ke svému vůdci. Je přípustné, aby se pes po zahájení discipliny vzdálil tak, že je z vlivu vůdce. Pokud se tak stane, počítá se psu čas za který se má vrátit k vůdci. Po vrácení se psa k vůdci do 30 minut je disciplina ukončena. Je – li časový limit 30 minut překročen, pes z této limitní discipliny neobstál.

Slídění(limitmní disciplina) – časový limit 20 minut.
Časový limit: 20 minut
Zkouší se v poli s vyšší krytinou, popřípadě u vody nebo v lese s dostatečným porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Je možné využít i strniště s řadami slámy.
Pes má radostně, energicky a soustavně prohledávat terén s evidentní snahou nalézt zvěř, nebo její stopu. Do té doby musí zůstat v kontaktu se svým vůdcem a ř ídit se jeho pokyny. Má pracovat v přehledném terénu do vzdálenosti účinnosti brokového výstřelu. S nepřehledností terénu se musí zkracovat i vzdálenost slídění, aby byla možnost vypíchnutou zvěř ulovit. Slídění má trvat nejméně 20 minut.
Známkou 4 je hodnocen pes, který člunkovitým způsobem prohledává terén před pomalu postupujícím vůdcem. Pracuje samostatně bez častých povelů, s neumdlévající snahou a chutí najít zvěř.
Známkou 3 je hodnocen pes, který nemá tak dokonalý způsob slídění, nebo musel být vícekrát pobízen.
Známkou 2 je hodnocen pes, který nemá systematické slídění a k práci musel být často pobízen.
Známkou 1 je hodnocen pes, který chodí jenom krátce před vůdcem za stálého pobízení.
Známkou 0 je hodnocen pes, který přes veškeré pobízení vůdcem nemá snahu hledat zvěř a zdržuje se ve vůdcově blízkosti.
Popis limitní discipliny: slídění se provádí v terénu, kde pes nemůže vyhledávat zvěř pouze zrakem a prokazatelně musí při slídění používat nos. Není chybou, pokud je krytina vyšší a klade psovi určitý odpor. Tak je možno posoudit loveckou vášeň slídiče. Slídění psa musí probíhat před vůdcem na vzdálenost účinného brokového dostřelu. Výše popsaná práce musí probíhat nejméně alespoň polovinu zkušební doby. Během slídění vůdce nebo přidělený střelec vystřelí a to tehdy, pokud to pes nečeká, aby bylo možno posoudit, chování psa po výstřelu. Psi, kteří prokazatelně jeví bázlivost po výstřelu nemohou dále ve zkoušce pokračovat. Pes, který se vzdálí z vlivu vůdce více jak 15 minut, je hodnocen známkou neobstál. Limit neplatí, jde – li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří.

Vrozená chuť k práci
Vrozená chuť k práci se hodnotí po celý čas zkoušek a hodnotí se ochota při slídění, s jakou se pes snaží vyhledat a případně aportovat zvěř. Jako nejlepší pes je hodnocen ten, který za težkých povětrnostních podmínek vytrvale a s velkou chutí slídí a hledá zvěř. Z celkového chování psa je vidět, že pracuje s vrozenou chutí a radostí.
Chyby: stálé povzbuzování, nepřesvědčivé plnění rozkazu a celkově malý zájem o práci.
Tato disciplína nahrazuje u plemen: clumber španěl, irský vodní španěl, americký vodní španěl, případně u dalších vodních psů u zkoušek pro lovecké slídiče (ZV, PZ, LZ, VZ) disciplínu „Hlasitost“.

Stopa živé zvěře
Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil nebo kterou na rozkaz vůdce sám našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl být hodnocen známkou 4.
Známkou 0 je hodnocen pes, který stopu nesleduje.

Dohledávka a přinášení pernaté zvěře (limitní disciplina)
Časový limit: 10 minut
Pes má prokázat, že dokáže najít střelenou pernatou zvěř, která po zásahu spadla do vyšší krytiny a myslivec ji nevidí.
Pro všechny zkoušené psy musí být použit stejný druh zvěře.
Rozhodčí vyberou vhodné místo a pohodí zvěř tak, aby to pes ani vůdce neviděli. Pes je vypušteň vůdcem na výzvu rozhodčího z místa vzdáleného od pohozené zvěře asi 30 kroku, vždy s dobrým větrem. Vůdce nesmí dávat psovi povely k přinešení zvěře. Za každý takový povel se snižuje známka o jeden stupeň.
Známkou 0 je hodnocen pes, který byl prokazatelně u zvěře, avšak tuto nepřinesl ani po dvou povelech.
Rozhodčí hodnotí zejména ochotu psa nalézt zvěř, její rychlé uchopení, přímočaré přinešení a spolehlivé odevzdání. Pes se má při předávání posadit před vůdce bez hlasitého povelu a zvěř klidně držet, než mu ji vůdce odebere s příslušným povelem.
Každý vůdce si může přinést odpovídající zvěř. O vhodnosti k použití rozhodnou rozhodčí.
Známku ovlivňuje celkový způsob vypracování této disciplíny. Nedohledá-li pes zvěř do 10 minut, hodnotí se známkou 0. Dále se snižuje známka za špatné předání a za každý povel k přinešení zvěře o jeden stupeň. Vyplivnutí a nepředání = 2 chyby.
Při VZ se zadáním titulu CACIT se provede dohledávka ihned po ukončení slídění na vzdálenost 50 kroků.
Popis limitní discipliny: tato disciplina se zkouší buď samostatně a nebo může navazovat na disciplinu slídění. Pes může tuto disciplinu splnit jak na střelené pernaté zvěři, kterou prokazatelně dohledá nosem a nebo na pohozené pernaté zvěři. Pernatá zvěř se pohodí do vyšší krytiny proti větru a to tak, aby do pes neviděl. V případě pohozené zvěře vůdce postupuje se psem proti větru a nesmí se ke zvěři přiblížit na vzdálenost kratší než 15 kroků. Pokud se dohledávka odehrává na střelené pernaté zvěři, není limit 15 kroků požadován a dohledávka se provádí jako v praxi při lovu. Jak v případě střelené, tak pohozené zvěře pernaté musí pes tuto dohledat do 10 minut. Pokud pes nedohledá pohozenou pernatou zvěř do 10 minut, rozhodčí disciplinu ukončí a vůdci ukáže, kde zvěř leží a pes je z této discipliny hodnocen známkou neuspěl.Pes musí vůdci donést zvěř alespoň na vzdálenost 3 kroků. V případě poraněné nebo postřelené zvěře se této zvěře musí vůdce pomocí psa zmocnit, aby mohl ukončit její utrpení. Ponechá - li pes poraněnou nebo postřelenou zvěř uniknout, je z této discipliny hodnocen neuspěl. Neuspějí i psi, kteří prokazatelně zvěř načínají nebo příliš tvrdým skusem poškozují.

Dohledávka a přinášení srstnaté zvěře (zkouší se při VZ)
Časový limit: 10 minut
Pes má prokázat, že je schopen dohledat vychladlou srstnatou zvěř. Tato disciplína se zkouší na pokraji lesa nebo na lesní pasece. Pro anglické kokršpaněly se pohodí králík, pro ostatní plemena slídiču vyspělý zajíc na vzdálenost asi 30 kroků. Rozhodčí pohodí zvěř tak, aby to pes ani vůdce neviděli. Pes je vůdcem vypuštěn proti větru k místu pohození. Způsob hodnocení je stejný jako u disciplíny „Dohledávka a přinášení pernaté zvěře“.

Vlečka se srstnatou zvěří (limitní disciplina)
Časový limit: 15 minut
Vlečka se zakládá se 2 oblouky na vzdálenost 200 kroků. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Na konci se položí zvěř, která byla tažena. Vlečky se zakládají v poli následovně. Rozhodčí zakládající vlečku si zvolí vhodný směr, označí nástřel, na němž zanechá trochu vytržené srsti nebo vlny z tažené zvěře. Tuto táhne za sebou na provázku vždy po srsti. Když ujde asi 1/3 stanovené vzdálenosti, odbočí od přímky pozvolným obloukem na libovolnou stranu. Po 2/3 položené vlečky se opět odchýlí od přímky na druhou stranu než předtím. Dotáhne zvěř na stanovenou vzdálenost, odváže z ní provázek, zvedne ji v ruce, zkontroluje neporušenost zvěře a pustí ji v ose vlečky na zem. Poté odejde ve směru tažení poslední části vlečky asi 50 kroků a zde se dobře ukryje tak, aby mohl sledovat práci psa. V úkrytu musí zůstat tak dlouho, aby nerušil práci psa ani při přinášení zvěře k vůdci. Vlečka se zakládá vždy po větru.
Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstve pohnojeném nebo chemikáliemi ošetreném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, jít pod větrem, ale musí se vlečkou řídit. Po vypracování vlečky má zvěř ihned uchopit, co nejkratší cestou se vrátit k vůdci a zvěř odevzdat. Používá se divoký nebo domácí králík v odpovídající velikosti a barvě pro anglické kokršpaněly, případně zajíc velikosti králíka. Pro ostatní plemena se použije vyspělý zajíc.
Dohledá – li pes po stopě (nikoliv zrakem) střelenou srstnatou zvěř na vzdálenost 200 kroků, může se tato práce hodnotit jako vlečka se srstnatou zvěří.
Chyby: neochotné přinešení, špatné předání, nesledování vlečky – volné hledání, další povely i optické, kromě povelu při vypuštění psa. Každé další nasazení na vlečku a každá z uvedených chyb snižují známku vždy o jeden stupeň.
Přinese-li pes zvěř z vlečky do stanoveného limitu se 3 a více chybami obdrží známku 1.
Při VZ a MMŠ, kde je zadáván titul CACIT, zakládá se vlečka 400 kroků dlouhá pro anglické kokršpaněly s králíkem divokým nebo domácím, odpovídajícím velikostí, ostatním plemenům se vlečka zakládá s vyspělým zajícem. Při LZ se vlečka zakládá na poli nebo louce a končí v lese 2/3 délky.
Popis limitní discipliny: vlečka se srstnatou zvěří se zakládá s vyspělou, nezávadnou a velikosti plemene přiměřenou zvěří. Ideální je zakládat vlečku po větru, ale není chybou, je – li vlečka založena s bočním větrem. Není přípustné zakládat vlečku proti větru. Vzdálenost mezi jednotlivými stopními dráhami je nejméně 100 kroků. Na konci stopní dráhy se ponechá vlečená zvěř. Není dovoleno vlečenou zvěř ukrývat, ponechávat mimo stopní dráhu. Vlečku zásadně zakládá rozhodčí a od položené zvěře na konci stopní dráhy pokračuje nejméně 50 kroků v přímém směru a dobře se ukryje. Vlečka se srstnatou zvěří je 200 kroků dlouhá, dvakrát obloukovite lomená. Pro splnění limitní discipliny musí pes donést zvěř srstnatou z vlečky do 15ti minut. Vůdce může dávat libovolné povely co do obsahu a četnosti. Může psa opakovaně nasazovat během celých 10ti minut. Může však jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Čas se počítá od vypuštění psa při prvním nasazení. Pes musí zvěř srstnatou donést k vůdci alespoň na 3 kroky do časového limitu 15 minut. Neobstojí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.
Na zkoušce pro loveckou upotřebitelnost u plemen jezevčíků a terierů, pes který dojde k vlečené zvěři a u této zůstane a nalezení zvěře oznámí, případně zvěř poponese směrem k vůdci, je hodnocen známkou obstál.

Vlečka se zvěří pernatou (zkouší se pouze při VZ)
Časový limit: 10 minut
Vlečka se zakládá v poli s vyspělou bažantí zvěří na vzdálenost 150 kroků. Způsob založení – na nástřelu vytržená pírka, v pruběhu stopní dráhy dva pozvolné oblouky – je shodný s vlečkou se srstnatou zvěří. Rovněž způsob hodnocení je shodný s disciplínou „Vlečka se zvěří srstnatou“
.

Ochota a chuť do vody (zkouší se pouze při ZV)
Časový limit: 5 minut
Pes má prokázat, že jde ochotně do vody a že plave za jedním vhozeným předmětem. Tento pes je hodnocen známkou 4.
Pes, který jde do vody váhavě nebo mu musí být do vody vhazovány různé předměty, bude ohodnocen úměrně nižší známkou.
Pes, který nejde přes všechno pobízení do vody, je hodnocen známkou 0.
V žádném případě nesmí být pes do vody vhozen nebo jinak násilně vtažen.

Přinášení kachny z hluboké vody (zkouší se při PZ a VZ) - limitní disciplína u PZ
Časový limit: 5 minut
Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 - 15 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Vůdce psa nebo určený pomocník při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovou zbraní a to tak, aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím discipliny na volno (sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít i bez povelu .
Známkou 4 se hodnotí pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel (nebo bez povelu) a ř ádne ji předá. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Rovněž není chyba položí-li kachnu na zem, aby ji okamžitě a lépe uchopil a dokončil přinášení.
Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání, nesednutí při odevzdání, nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň.
Známkou 1 se hodnotí pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu z vody ještě do stanoveného limitu.
Při VZ se tato disciplína zkouší v následující úpravě: vůdce stojí se psem tak, aby pes neviděl vhazování kachny na zrcadlo. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody, pak je pes vypušten a vyzván k práci.
Popis limitní discipliny: úkolem této discipliny je prokázat schopnost psa, že jde do vody a vynese střelenou kachnu na břeh. Disciplina se má zkoušet v přírodních vodních nádržích, jsou nevhodné vodní nádrže s příkrým nebo kolmým břehem. Kachnu do vody vhazuje rozhodčí. Vůdce psa nebo určený pomocník při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovou zbraní a to tak, aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím discipliny na volno (sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít i bez povelu. Pes má kachnu do 5 minut vynést na břeh a je vůdci dovolena veškerá podpora psa. Podstatné je aby pes do 5 minut donesl kachnu nejméne na 3 kroky k vůdci. Neobstojí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.

Slídění v rákosí (zkouší se pouze při VZ)
Časový limit: 5 minut
Zkouší se v rákosí, břehových a vodních krytinách tak, aby musel pes i místy plavat. Má prokázat, že je schopen živou zvěř zdvihnout a ulovenou zvěř dohledat. Nepovažuje se za chybu, opustí-li pes rákosí, ale sám se bez povelu vrátí.
Známkou 4 se hodnotí pes, který určený prostor samostatně a systematicky prohledává.
Známkou 3 se hodnotí pes, který určený prostor dobře prohledává, ale vybíhá z rákosí a vůdce ho musí povely pobízet.
Známkou 2 se hodnotí pes, který prohledává rákosí bez systému a zájmu, nejde dostatečně daleko ani při častém povzbuzování.
Známkou 1 se hodnotí pes, který prohledává rákosí pouze na okraji a vůdce ho musí pro neochotu k práci stále povzbuzovat.
Známkou 0 se hodnotí pes, který nemá zájem v rákosí vůbec pracovat.

Dohledávka kachny pohozené v rákosí (zkouší se pouze při VZ)
Časový limit: 10 minut
Pokud se při disciplíně slídění v rákosí nepodaří zdvihnout kachnu a ulovit ji, vhodí rozhodčí kachnu do rákosí, nebo jiné břehové krytiny 5 metrů od kraje, kde se předpokládá ukončení slídění. Vůdce ani pes nesmí vidět kam byla kachna vhozena. Čas na dohledávku se měří od chvíle, kdy pes ukončí slídění a vůdce mu dá povel k dohledávce.
Chyby při přinášení se hodnotí stejně jako u disciplíny „Přinášení kachny z hluboké vody“ a čas stejně jako u disciplíny „Dohledávka pernaté“.
Známkou 4 se hodnotí pes, který dohledá a odevzdá zvěř do 5 min., známkou 3 do 7 min., známkou 2 do 9 min. a známkou 1 do 10 min.

Šoulačka
Při zkoušení musí pes prokázat, že rozlišuje šoulačku a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, okraji lesa nebo v aleji s dobrým přehledem pro rozhodčí. Vždy stranou od rušivých vlivů, před prací na pobarvené stopě.
Šoulačka má být dlouhá asi 120 kroků. Vůdce šoulá pomalým krokem a obhlíží revír. Pes ho následuje buď u levé nohy, nebo za patami. Asi po 30 krocích společného šoulání, vůdce psa nenápadně a tiše odloží. Sám pokračuje v šoulání. Když poodejde přibližně 30 kroků, zastaví se a přivolá nenápadným povelen psa. Pes nesmí jít k vůdci skokem a spolu pokračují v šoulání dalších 30 kroků. Vůdce psa opět odloží, poodejde 30 kroků, ustoupí do porostu, aby jej pes neviděl, zalící a vystřelí. Potom se vrátí ke psovi a upoutá ho na vodítko. Pes se musí během šoulačky chovat klidně.
Chyby: předbíhání psa z boku na bok, vzdalování se od vůdce, hlučné projevy, stálé odkládání a dobíhání vůdce, nápadné nebo hlasité povely, následování vůdce po přivolání skokem, neochota psa k odložení, nevyčkání psa na míste odložení, vůdcovo větší sledování psa než zvěře, za kterou šoulá. Každá chyba snižuje známku o jeden stupeň. Přijde-li pes po výstřelu k vůdci a nemá-li žádnou jinou chybu, hodnotí se známkou 1. Odběhne-li pes do leče je hodnocen známkou 0. Při 3 a více chybách avšak neodběhne-li pes do leče obdrží známku 1.
Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře na šoulačce se psem.

Práce na pobarvené stopě (limitní disciplina)
Časový limit: 60 minut
Pobarvená stopní dráha má být dlouhá 600 kroků, se dvěma změnami směru. Lože je označeno 250 kroků od nástřelu. Vzdálenost mezi jednotlivými barvami musí být nejméně 150 kroků v celém průběhu stopní dráhy.
Pro založení jedné dráhy se použije maximálně 0,3 litru vepřové krve nebo barva jakékoliv spárkaté zvěře.
Barva se zakládá tak, že se kape z lahve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z lahve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zakládání barev jiným způsobem než uvedeným je nepřípustné. Pořadatel si musí zajistit potřebnou spárkatou zvěř a krev nebo barvu.
Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašita v míste vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Je nepřípustné zkoušet psy na barvách, kde je dráha vyšlapaná a vůdce ji může zrakem rozpoznat. Sejmuté značky nesmí být poházené po zemi.
Pro LZ se zakládá barva ráno a smí být 1 - 8 hodin stará. Pro BZ a VZ se barva zakládá odpoledne předchozího dne a má být nejméně 12 hodin stará. Číslo losu z losování při zahájení zkoušek neplatí pro barvu. Před nástupem na barvu nechají rozhodčí vudcům barvu vylosovat.
Pořadatel je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů, čekajících na konci barvy. Musí být dobře ukryti a chovat se tiše až do ukončení disciplíny. Teprve k předávání úlomku a troubení vyjdou z úkrytu.
Barvy zakládá rozhodčí s pomocníkem na předem vyznačené trase.
Před nástřelem musí být na stromě lístek s číslem barvy a zapíše se na něj čas založení barvy. Pro směr dopředu jsou na stromech připevněny značky, které pomocník před rozhodčím kladoucím barvu odstraňuje. Na odvrácené straně stromu zůstanou značky sloužící pro kontrolu při vypracování barvy. Značky musí být malé body ve výšce asi 2 metry nad zemí. Značky pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Rozhodčí zakládající barvu označí nástřel větším množstvím barvy. Pokračuje za pomocníkem a zakládá barvu. Pomocník ho musí upozornit na lože, které smí být značeno jenom na odvrácené straně stromu a označí ho podobně jako nástřel. Kapání barvy se ukončí v místě, kam bude nosiči položena zvěř. Barvy se kapou zásadně od nástřelu po směru vypracování. Na konci mají být barvy označeny shodným číslem jako na začátku a vyznačeno místo pro položení zvěře. Toto opatření je zárukou, že bude kus položen přesně tam, kde má být. Je vhodné mít vyznačenou spojovací stezku pro přenašeče zvěře.
Pes může barvu vypracovat jako vodič s koeficientem 10. Chce-li vůdce předvést psa jako hlasiče, oznamovače nebo hlasitého oznamovače, musí tuto okolnost včetně způsobu vypracování discipliny rozhodčím oznámit předem. Známka za výkon se násobí koeficientem 15.

a/ vodič
Před započetím práce na barvě připne vůdce psovi barvářský obojek s řemenem minimálně 5 m dlouhým. Potom může psa odložit a prohlédnout si nástřel i několik kroků barvy. Po přiložení psa na nástřel má pes ukázat barvu a pokračovat volným tempem po barvě nízkým nosem. V případě bočního větru se může držet podél barvy pod větrem. Má pracovat na plně rozvinutém barvářském řemeni, který drží vůdce po celou dobu práce (s výjimkou přehmátnutí v případě překonávání překážky) v ruce. Dojde-li k loži, má ukázat barvu a ve správném směru pokračovat. Není chybou, pokud pes ukáže stopy zvěře, které barvu křižovaly a sám se opraví, vrátí se na barvu a pokračuje po ní. Sejde-li však z barvy a vůdce to nezpozoruje, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 20 krocích ho zatroubením upozorní na nutnou opravu. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si ji sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Není chybou, táhne-li pes na konci barvy s vysokým nosem ke zvěři. Práce psa nesmí být rušena koronou ani rozhodčími. Rozhodčí by měli postupovat 15 - 20 kroků za vůdcem psa.
Dojde-li pes na konec barvy, posoudí se hned chování u kusu. Vůdce odepne psovi barvářský řemen, poodejde s rozhodčími asi 10 kroků a tiše sledují chování psa. Škubání srsti a cloumání kusem není na závadu. Načne-li prokazatelně zvěř, nemůže dosáhnout žádnou cenu. Načínání zvěře uvedou rozhodčí v soudcovské tabulce.

b/ hlasič
Až k loži pracuje a je hodnocen pes jako vodič. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na míste s rozhodčími. Pes musí samostatně najít kus a do 10 minut u něho začít hlásit, aby mohl být hodnocen známkou 4. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky.

c/ oznamovač
Pes je hodnocen k loži stejně jako vodič. U lože je pes vypuštěn po barvě, aby zbylou polovinu barvy vypracoval samostatně. Rozhodčí ukrytý na konci dráhy, sleduje, zda si pes zvěř ověřil a jeho návrat k vůdci oznámí zatroubením. Do 20 minut se musí pes vrátit a naučeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce co nejkratší cestou k ní dovést. Rozhodčí sleduje, zda pes pracuje předem oznámeným způsobem.

d/ hlasitý oznamovač
Pes pracuje k loži jako oba předchozí. U lože je pes vypuštěn a vede svého vudce po barvě jako oznamovač s tím rozdílem, že na stopní dráze musí v intervalech hlásit. Povzbuzování při této práci není chybou.

Selže-li pes jako hlasič, oznamovač nebo hlasitý oznamovač a podaří se ho vůdci do 30 minut přivolat, může dokončit práci jako vodič. Známka za výkon se mu sníží o jeden stupeň s koeficientem 10. Po uplynutí 30 minut je pes hodnocen známkou 0. Čas se počítá od vypuštení od lože.
Hodnocení: rozhodčí pečlivě sleduje práci psa i vůdce. Všímá si, jak pes ověřuje nástřel, lože, jak ukazuje křižující stopy zvěře a jak se sám opravuje. Příliš překotné, jen težko zbrzditelné tempo, při kterém pes často zbíhal ze stopy je známkou nepříliš dobré spolupráce psa s vůdcem a snižuje známku o jeden stupeň. Je dovoleno psa odkládat pro uklidnění a soustředění. Ohlíží-li se vůdce během vypracování barvy na značky, snižuje se mu známka o jeden stupeň.
Rovněž tak se snižuje známka za nedostatečně rozvinutý řemen, nevýrazné hlášení nebo oznámení a malý zájem o stopu.
Za úspešný dosled předají rozhodčí vůdci úlomek. Při tomto aktu je vhodný i trubač.
Popis limitní discipliny: úkolem této discipliny je vyzkoušet psa, zda je schopen dosledovat usmrcenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř. Za tímto účelem se zakládá stopní dráha 600 kroků dlouhá, dvakrát obloukovitě lomená. Stopní dráhy se vpředu označují snímatelnými značkami, které se při zakládání stopy sejmou a z druhé strany je označení barvou pro kontrolu rozhodčích. Na začátku stopní dráhy musí být rozhodčím zapsán čas založení stopy. Vzdálenost mezi jednotlivými stopními drahami je 150 kroků a na tuto vzdálenost by se stopní dráhy k sobě neměly přibližovat v celém svém průběhu. Začátek stopní dráhy je mysliveckým způsobem označen (nástřel) a po 300 krocích je lože poraněné zvěře, které se rovněž označí a při zakládání stopy výrazněji zavětří (spárky, barvou nebo je zde položen kus spárkaté zvěře, který je při zakládání stopní dráhy pomocí barvy po stopě nesen. Při použití spárku na založení stopy není nutné kus po stopní dráze přenášet. Pokud okolnosti dovolují, doporučuje se, aby byly stopní dráhy založené po větru. K založení stopní dráhy se může použít maximálne 0,250ml vepřové krve, barvy ze zvěře ( ze zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev) a nebo se zakládá stopa pomocí spárku. K založení stopní dráhy pomocí spárku lze použít bežně užívané techniky (nášlapové dřeváky, kolečko, tupování). V případě použití nášlapových dřeváků nebo kolečka musí být spárky z jednoho kusu zvěře. Ideální je použít spárky z kusu položeného na konci stopní dráhy, čímž se tato disciplina nejvíce blíží praktickému dosledu. Pes je na stopu nasazen nejméně l hodinu po jejím založení a maximálně do 4 hodin. Úkolem psa je během 60 minut kus spárkaté zvěře dosledovat. Pes může pračovat jako vodič– vypracuje celou stopní dráhu na barvářském řemenu, nejméně 5m dlouhém. Pes má sledovat stopu na rozvinutém barvářském řemeni a to tak, aby jej vůdce mohl sledovat volným krokem a z celé práce musí být patrné, že pes stopu sleduje s jistotou. Pes by se neměl od stopní dráhy vzdálit do 20 kroků. Pokud tak nastane a pes se sám viditelně opraví, není to chyba. V opačném případě je rozhodčím zastavem a vrácen zpět na stopu. Vůdci je zakázáno se otáčet po značkách stopní dráhy a je-li to opakovaně, má rozhodčí právo takovou práci ukončit a limitní disciplinu hodnotit jako neobstál. V případě, že pes pracuje jiným způsobem než vodič, musí vypracovat stopní dráhu k loži poraněné zvěře jako vodič a odkud je vypuštěn. Na vypracování stopní dráhy má pes 60 minut a čas se počítá od přiložení psa na nástřel. Pracuje – li pes na stopní dráze jiným způsobem než vodič, musí pes po vypuštění od pobarveného lože prokazatelně stopní dráhu sledovat a vůdce po stopní dráze ke kusu dovést. Není – li tuto podmínku schopen splnit, je na pokyn rozhodčího pes opět vzat na řemen a musí stopu dopracovat jako vodič a to do 60 minut. Uvázání na řemen je počítáno jako další nasazení psa.
Pes muže být opraven a na stopu nasazen nejvýše 4x (nepočítá se přiložení psa k nástřelu).Pro potřeby lovecké upotřebitelnosti se nezkouší chování psa u kusu.

Odložení
Časový limit: 5 minut
Rozhodčí určí místo k odložení psa. Jeden z rozhodčích se ukryje v dobrém větru tak, aby mohl odloženého psa sledovat. Druhý rozhodčí přivede vůdce a psa na určené místo. Ukáže, kde si má psa odložit. Potom odejdou tak daleko, aby je pes nemohl navětřit a vidět. Po 5 minutách se pro psa vrátí vůdce a odvede ho. Rozhodčí se spolu dohodnou na známce a vyhlásí ji. Takto se vyzkouší všichni psi.
Místo k odložení psa si musí vůdce řádně prohlédnout, aby jej neodložil k vosímu hnízdu, mraveništi apod. Korona musí být skryta ve vzdálenosi nejméně 100 kroků a chovat se naprosto tiše. Odložení se provádí volně a nebo s uvázáním na zcela rozvinutém barvářském řemeni, jehož konec je uvázán shodně v místě odložení psa. Pes se může během odložení posadit a nebo postavit, ale nesmí poodejít. Poodejde-li z místa odložení do 10 kroků, může být hodnocen nejvýše známkou 2 a do 15 kroků známkou 1. Vzdálí-li se z místa odložení více než 15 kroků je pes hodnocen známkou 0. Pes odložený s uvázáním, obdrží známku podle výkonu, sníženou o jeden stupeň. Popojde-li pes na konec barvářského řemene a zůstane klidný, hodnotí se známkou 1. Zmítá-li se pes na řemeni nebo kňučí a štěká, obdrží známku 0.

Klid na stanovišti (zkouší se při LZ a VZ)
Časový limit: 15 minut
Pes má prokázat, že je na stanovišti úplně klidný. Vůdci se psy jsou rozestavění kolem leče, asi 50 kroků od sebe. Korona prochází lečí s obvyklým lomozem. V leči se z bezpečnostních důvodů nestřílí. Na pokyn rozhodčího vystřelí vůdci po řadě 2x jednu ránu. Rozhodčí stojí tak, aby viděli chování zkoušených psů. Pes může být volně u nohy, nebo připoután na vodítku, které nesmí vůdce držet v ruce. Pes upoutaný na vodítku obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku.
Pes nepokojný, nervózní, kňučící, vydávající zvuky je hodnocen za každou chybu vždy o jeden stupeň nižší známkou. Pes, který se zmítá na vodítku, nebo uteče za zdravou zvěří či do leče, je hodnocen známkou 0 a ve zkoušce neobstál.
Tato disciplína se hodnotí na konci zkoušek za pomoci korony a všech rozhodčích, kteří jsou v dosahu. Rozhodčí této disciplíny určí, kolik psů se bude zkoušet najednou.
V případě dvoudenních všestranných zkoušek se může tato disciplina vyzkoušet na závěr disciplin lesní práce.

Poznámka:
Obdrží-li pes pri zkoušce z disciplíny „0“ muže pokracovat až do ukoncení zkoušek. Celkové hodnocení bude „neobstál“ a tabulka bude vyplnena se všemi náležitostmi.

 

 

Důvodová zpráva k vymezení pojmu limitní discipliny a lovecká upotřebitelnost.

Zákon o myslivosti č. 449/2001 § 44 říká: držitel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. Prováděcí vyhláška (č.244) a předpisy vydané na její realizování ukládají uživatelům myslivecké honitby používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelné psy.
Zkouškami lovecké upotřebitelnosti se prokazuje způusobilost loveckých psů vykonávat činnosti, které je kvalifikují jako lovecky upotřebitelné pro výkon práva myslivosti. Těmito činnostmi se rozumí vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře, nebo vyhledání a dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo prokázání vloh pro práci pod zemí.
Zkušební řád ČMMJ pro zkoušky loveckých psů (struktura jednotlivých zkoušených disciplin) umožňuje mimo prokázání lovecké upotřebitelnosti prokázat vlohy loveckých psů pro potřeby jejich chovu. Nároky na splnění lovecké upotřebitelnosti se však diametrálně liší a proto je třeba discipliny, které popisuje prováděcí vyhláška označit jako limitující pro složení lovecké upotřebitelnosti a jejich splnění kvalifikuje psy pro získání potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem.
Splněním limitních disciplin pro polní práci a vodní práci kvalifikuje psy k lovecké upotřebitelnosti pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. V případě splnění limitních disciplin pro lesní práci získávají psi loveckou upotřebitelnost pro vyhledání a dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. Je-li náplní lesních zkoušek i vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře, je možno psům vydat „potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu“ pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. V případě složení zkoušek z norování získávají psi loveckou upotřebitelnost pro práci v noře. Náplň jednotlivých limitních disciplin popisuje zkušební řád a splnění limitních disciplin není podmíněno celkovým uspěním na jednotlivých typech zkoušek loveckých psů, kde jsou limitní discipliny definovány. Limitní disciplina je hodnocena obstál nebo neobstál pro získání lovecké upotřebitelnosti je nutné, aby pes všechny požadované limitní discipliny splnit a to na jedná zkoušce. Splnění limitních disciplin po částech není pro získání kvalifikace lovecké upotřebitelnosti možné. Psi, kteří splní jednotlivé typy zkoušek, zameřené na jednotlivé typy práce, alespoň ve III.ceně, získávají rovněž loveckou upotřebitelnost podle daného typu zkoušek. Limitní discipliny se nezkouší na všestranných zkouškách všech loveckých psů. Dále se limitní discipliny nezkouší na memoriálech, mezinárodních zkouškách a soutěžích. V případě klubových zkoušek a soutěžích, pořádaných ve spolupráci s OMS, rozhoduje o zkoušení limitních disciplin nejvyšší orgán chovatelského klubu(členská schůze). Podmínky o hlasování členské schůze chovatelského klubu upravují stanovy jednotlivých chovatelských klubu a ČMMJ nepřísluší do rozhodování chovatelského klubu zasahovat. Dalším účelem zkoušek loveckých psů je prověření jejich vlastností pro účely chovu. Výběr kriterii sledovaných vlastností loveckých psů pro účely chovu je v kompetenci chovatelských klubů. Zkoušky jsou veřejné, vyjma zkoušek z norování - bezkontaktní norování.

Vysvětlení: co je důvodem oddělení lovecké upotřebitelnosti a zkoušení vlohových disciplin pro potřeby chovu loveckých psů ? Pokud zůstávají tyto dva pohledy spojené, pak důsledkem potřeby získání lovecké upotřebitelnosti je méně náročný přístup rozhodčích k posuzování vrozených vlastností a to s ohledem na získání lovecké upotřebitelnosti. Proto jsou pak některé vrozené discipliny posuzovány benevolentněji a to tak, aby se pes dostal do ceny a získal loveckou upotřebitelnost aniž tyto discipliny mají souvislost se ziskem lovecké upotřebitelnosti jak je definuje vyhláška č.244.(Příkladem je u ohařů, že často je dána známka z vystavování za 3 - ZŘ to zakazuje, ale víme, že tomu tak bylo a pes nepřišel do kontaktu se zvěří). Oddělením těchto dvou pohledů je umožněno, aby psi získali potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem a hodnocení vlohových disciplin pro potřeby chovu nemělo na získání tohoto osvědčení žádný vliv.

Co si klade za úkol revize zkušebních řádu?
Myslivecká kynologie má hluboké kořeny v dějinách myslivosti a je její nedílnou součástí. Chov a šlechtění loveckých psů potřebuje k prověření jejich vlastností určitá kriteria, která poskytuje zkušební rád v podobě jednotlivých disciplin. Revize zkušebního řádu si neklade za úkol měnit obsahovou formu jednotlivých disciplin, která je již po desetiletí daná, ale spíše sjednotit základní principy - například délka stopních drah pro pobarvenou stopu, množství použité barvy na přípravu stopních drah, vzálenost pobarveného lože od nástřelu, délka vleček a jejich vzdálenost od sebe a pod. Jednoroční užívání poslední verse zkušebního řádu také ukázalo spornost některých ustanovaní a možnost dvojího výkladu. Tyto připomínky a podněty jsou zapracovány do úprav zkušebních řádů a to tak, aby výklad jednotlivých ustanovení byl jednoznačný a nedával možnost různého vysvětlení. Této revizi nebyl podroben zkušební řád pro zkoušky barvářů - zde jde o tak úzkou specializaci kde je výklad zkušebního řádu jednoznačný. Novinkou je zavedení pojmu "limitní" disciplina. Vymezení pojmu limitní disciplina vychází z potřeby vyzkoušet psa pro získání „potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu“ a to ve vztahu k zákonu o myslivosti č. 449/2001.
Proto jsou zdánlivě"limitní discipliny" koncipovány benevolentněji co do stupně výcviku loveckých psů, ale rozhodně je zde kladen velký důraz na použití psa při praktickém výkonu práva myslivosti.